10. 7. 2017

Přečteno! Do vody

Golden Gate Bridge, les Aokigahara, útes Beachy Head. Co mají tato místa společné? Ročně v nich dobrovolně skončí životy stovek lidí. Některá místa mají takovou auru nebo se prostě jen náhodně několik lidí rozhodně stejně - tady si vezmu svůj život. Kolují pak o nich zvláštní pověsti a příběhy. Něco takového s nimi spojuje i Beckfordskou Tůň tonoucích, z nové knihy od Pauly Hawkins, na kterou dnes přináším recenzi. Pokud vás to zajímá, čtěte dál.

Když se na trhu objevila novinka od P. Hawkins s názvem Do vody, byla jsem trochu skeptická. Dívka ve vlaku mne příliš neoslovila (což pravidelní čtenáři jistě vědí), proto jsem se tak nějak vnitřně bránila tomu, tuhle knihu číst. Nicméně díky mé spolupráci s Knihami Dobrovský se mi kniha do rukou dostala (ne, že bych na ně v práci nesahala dost) a tak jsem si řekla, že se pokusím být nestranná a knihu si přečtu.

Kniha vypráví o městečku Beckford, ve kterém je místo, které se nazývá Tůň tonoucích. Jmenuje se tak proto, že v něm v minulosti zabily a spáchaly sebevraždu ženy za různých okolností. Ta poslední je Nel, jež po sobě zanechala kromě dcery i jednu velkou záhadu. Nakonec se dozvíme, co se vlastně s Nel stalo a stejně tak i s některými z dalších utonulých žen, jejichž smrt se dotkla nejednoho obyvatele Beckfordu.
Potvrdilo se mi ale, že Paula Hawkins není autorka pro mne. Hned po několika stranách mi bylo jasné, že se zde objevuje její klasické střídání postav - u Dívky ve vlaku to ale byly alespoň jen 3. Tentokrát jich bylo 10. A to jen těch, které měly vlastní kapitoly. Chápete to - 10 osob, které se různě střídají. A co víc! Kromě osob se střídá i ich a er forma vyprávění. Takže jednou posloucháte "byla jsem tam a tam", pak ale zase "Erik dělal tohle a tamto". Do toho všeho ještě jedna z postav mluví směrem k mrtvé a objevují se zde i kapitoly z knihy o Tůni tonoucích, kterou Nel psala. A jako bonus retrospektiva! Zároveň mě za celou knihu neopustil pocit, že tam pořád leje a to i v případě, kdy se o počasí nemluvilo nebo naopak bylo řečeno, že neprší - prostě Anglie, no.
To všechno mne jen utvrdilo v tom, že Hawkins nikdy nebude má oblíbená autorka. Líbilo se mi členění do kratších kapitol - to nám jako čtenářům dává možnost čtení přerušit bez hledání poslední věty nebo odstavce - nicméně někdy jsem nepochopila ani to (obzvlášť v momentě, kdy za sebou byly dvě kapitoly stejné postavy ve stejném čase)
Na autorčiných dílech se mi sice dost často líbí děj a hlavní zápletka, nicméně forma je pro mne odpuzující - a to je u knihy docela podstatné. Jako u Dívky ve vlaku, mne tedy bavila především poslední část, kdy už do sebe začínají zapadat všechny části skládačky. Kniha je rozdělena na 4 části, jen si nejsem úplně jista tím, co k tomu autorku vedlo. Co dává smysl je část čtvrtá, která je něco jako "flash foreward", kdy vidíme, co se s postavami stane poté, co se snad všemu přijde na kloub - nebo ne?
Přebal u této knížky je opět poutavější, než samotná obálka knihy, která je pouze černobílá bez žádné výraznější ozdoby. Jelikož kniha nemá ilustrace, nedá se vizuální forma knihy příliš hodnotit.
K hodnocení bych tedy chtěla říct, že jsem samozřejmě četla i lepší knihy, nicméně Dívka ve vlaku to nebyla, proto hodnocení této knihy je 7/10. Mám k ní své výhrady a je možné, že semnou nebudete souhlasit, proto si i vy knihu přečtěte.

A pokud tak uděláte nebo už jste ji četli, dejte mi vědět do komentářů, jak se kniha líbila vám nebo zda dáte na recenzi ode mě a spíše vyhledáte jinou knihu!

4 komentáře:

  1. Povedená recenze :) Od autorky jsem zatím nic nečetla, ani Dívku ve vlaku :) Na tuto knihu se chystám, ale opatrně :) A po tvé recenzi ještě opatrněji, protože ten styl psaní vážně nevypadá jako něco, co by mi sedlo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju!
      Svojí recenzí samozřejmě nechci nikoho odradit - ani od Dívky ve vlaku, ani od Do vody. Nicméně mě tahle forma zarytě nesedla a za tím si bohužel musím stát, dokud Hawkins nevydá něco, co bude psané lépe :( Určitě ji zkus, pokud se do toho pustíš, dej vědět, jak se líbila tobě! :)

      Vymazat
  2. Já zrovna čtu Dívku ve vlaku. Taky mě to zatím moc neoslovilo, ale jsem na straně 30, tak doufám, že se to změní :/
    Pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dívka ve vlaku (pokud jsi četla moji recenzi na ni tak víš) mne chytla až tak v poslední třetině (možná i čtvrtině) celé knihy.. když už to do sebe zapadá a je to jasné.. zbytek byl za mě špatný :(
      Děkuju za pochvalu :)

      Vymazat