Ano, i já jsem se zúčastnila téhle úžasné akce a stejně tak i já mám pro vás článek o něm. Ačkoliv tohle nebude tak úplně report z akce, ráda bych se s vámi podělila o pocity z celého víkendu. Proto jestli vás to zajímá, čtěte dál!
Nicméně když už jsem konečně byla na místě (čti v sáhodlouhé frontě, v dešti a s milionem zavazadel), zjistila jsem, jak je mezi knihomoly snadné navázat konverzaci. Stačilo zmínit jméno knížky a z dvojic se najednou stala jedna čtveřice, tlachající o oblíbených postavách dané série. I mě oslovily mladé dívky, které stály kousek ode mě ve frontě, zvědavé co se skrývá v krabici, díky které mi pomalu odumíraly končetiny. O té ale až za chvíli.
Když se konečně otevřely brány a všichni knihomolové byli vpuštěni dovnitř, začaly se tvořit fronty a nastal neklidný šum, který přetrval až do nočních hodin. V každé místnosti byl slyšet smích a nadšení. Správná atmosféra konečně uvolnit napětí v ramenou a užívat si ten příjemný ruch.
Jako první, hned po fotoworkshopu s úžasnou Olgou, jsem se sešla s úžasnou Míšou, která mi týden před akcí nabídla možnost přespání, za což bych ráda poděkovala nejen jí, ale i jejímu příteli Štěpánovi. Nebýt jejich svolení použít jejich gauč jako azyl, druhý den bych se jen těžko dostávala na snídani s jednou z autorek - i na to si ale počkejte dál v článku.
Mé díky Míše ale patří i za další věci, kromě poskytnutí útočiště. Míša (tady máte odkaz na její youtube) mi dala možnost sejít se s některými z autorů a autorek, které na Humbook zavítali. Díky ní jsem si tedy mohla popovídat s Martinem Bečanem, který mě naším rozhovorem mimoděk přesvědčil o přečtení jeho Kaziměsti, do kterých jsem se původně nehrnula. Dál jsem si taky úžasně povídala se skvělou a velice milou Anitou Grace Howard, autorkou série Šepotání, do které jsem se zamilovala (autorky i série) a nové knihy Krverůž. Anita nás mezi řečí o tom, koho má v Alence i v Šepotání nejraději, vybavila záložkami a řetízky, které miluju a odmítám kdy sundat.
Kromě autorů jí ale můžu děkovat i za setkání s některými (pro mě) velmi významnými lidmi z české, ale i slovenské booktube/bookstagram scény. A co víc, kromě setkání si troufám říct, že jsem našla nové kamarádky. Řeč je o Klárce s Áďou (kdo by neznal Klárky youtube), dvojčaty podobné si asi jako Jink a Jank, Markétě (určitě znáte taky z youtube), o které ještě ve článku uslyšíte, Ádě, která si k nám udělala cestu až ze slovenska (a má skvělý blog) nebo Káje (i ta má moc hezký blog).
Ovšem ten seznam tady rozhodně nekončí. Tahle akce je především o spojování a potkávání lidí, které baví číst. Internet nám dává velkou možnost poznávat se skrz sociální sítě - v našem případě především Instagram - ale nedává nám úplně možnost říct, že se skutečně známe. To pravé poznání přichází s prvním obětí. A těch jsem na Humbooku rozdala hodně. Konečně jsem poznala a společně se zasmála s mojí nepokrevní internetovou sestrou Sofinkou, která ssebou přivedla vlnu dalších a dalších skvělých lidí - Danču, Marťu, Káťu, Kubu, Candy, Aničku, Káju, Elišku a další a další.
Všechna jména jsou doplněna na odkazy na jejich instagramové profily, protože je mi jasné, že některým z vás křestní jméno nic neřekne - stejně jako jsem to měla já.
Zkráceně, potkala jsem a poznala opravdu hodně lidí a každý jeden z nich mi přirostl k srdci. Tuhle akci jsem si užila do poslední minuty, kdy jsme se po setkání s Olgou a zhodnocení celého dne, plného smíchu, radosti a dárečků (děkuju Sofi a Candy za malé dárečky a radůstky), odebraly do auta a jeli "domů". Spořádali jsme pizzu a už v 10 hodin jsme vyřízení padli do peřin.
Druhý den mě totiž čekala velká věc. Snídaně s Joelle Charbonneau. Úžasnou autorkou, ale i skvělou ženskou. Tuhle úžasnou příležitost jsem vyhrála ve Facebookové Humbook výzvě společně s 5000 na knihy vlastního výběru! Ačkoliv měla trvat pouhé dvě hodiny, dovolili jsme si vydržet o něco déle. Celou dobu jsem seděla po Joellině levici a pokládala jí nejrůznější otázky, ať už se týkaly jejich knih, knih obecně nebo prostě jen života autorky. Řeknu vám, že bylo neuvěřitelné, že jsem jí mohla být takto blízko a nesnít. Podívat si s ní jako s dlouholetou známou. Stejně jako Anita mě i Joelle ohromila svou osobností a zamilovala jsem si ji ještě víc.
Ani trochu jsem proto nelitovala jediné koruny, kterou jsem společně s Eliškou, další výherkyní této snídaně, utratily za "malý" dárek, který jsme Joelle přichystaly. Zpětně lituji toho, že jsem netušila, jakou budu mít příležitost se setkat i s Anitou, neváhala bych a i jí bych něco takového donesla. Snad příště! Balíček pro Joelle obsahoval spoustu českých mlsek, jako je Mila, Kofola nebo Antiperle, ale i nějaké maličkosti v podobě sešítku s krtečkem, záložky s Muchou nebo kapesníky s potiskem naší 5000,- bankovky. Jelikož Joelle za necelý měsíc slaví také své narozeniny, přiložila jsem mnou ručně vyráběné přání s motivem opery, kterou podle mnoha rozhovorů miluje.
Joelle byla z dárku velmi nadšená, celý ho i zdokumentovala na svůj Instagram, kde se po několika dnech objevila i první "recenze" na jednu z českých pochoutek. Po předání dárku nám ještě podepsala knížky (do jedné z nich mi napsala pro mne velmi cenné věnování "So great to meet you"). Pak už byl pomalu čas jít, ale nechtěla jsem ještě opustit kouzelnou atmosféru Prahy.
A jelikož na snídani dorazila i Markét, zeptala jsem se, jestli nemá hodinku-dvě čas, protože jsem nechtěla Prahou bloudit sama. K mému překvapení souhlasila a nakonec jsme spolu prochodily snad skoro celou Prahu - ukázala mi ji způsobem, jako ještě nikdo. Krom nákupu ponožek mi vyprávěla spoustu a spoustu historek a offtopic věcí, jako třeba že plody tisu se dají jíst, ovšem pouze pecka je jedovatá! Mluvily jsme o knížkách i o životě, ukázala mi Pražské Bradavice, o kterých mnoho lidí neví a já jsem poznala další úžasnou osůbku, kterou si také troufám teď nazvat svou kamarádkou.
Odjížděla jsem z Prahy vlakem někdy kolem 5. hodiny. V momentě, kdy jsem dosedla na volné sedadlo, mi došlo, že je po všem. Humbook víkend oficiálně skončil. Teď už jsou to jen vzpomínky a nedočkavost na další ročník. Ano, tohle opravdu nebyl report, který jste nejspíš čekali, pro mě byl ale tento víkend jeden z těch nejlepších v roce. Poznala jsem spoustu skvělých lidí, se kterými si navzájem skvěle rozumíme. Poznala jsem, jak je tahle komunita o tolik lepší, než povrchní vztahy, které v běžném životě navazujeme. Tohle poznání mi v tom okamžiku nahnaly slzy do očí a já si dovolila brečet.
Štěstím? Smutkem? Možná obojím. Štěstím, protože jsem mohla být toho všeho součástí, smutkem, protože to celé muselo skončit a víkend nemá víc hodin, než běžný den v týdnu. Vím, že jsem nikoho z nich neviděla naposledy, i kdybych to měla být já, kdo jim zaklepe na dveře se slovy "Tak jsem tady!". Jen doufám, že je zase uvidím co nejdříve to půjde.
Vaše články a videa (pokud jsi taky nějaký napsal/a, pošli mi odkaz a bude tu i tvůj!):
Klárky video - tady, video Ondry Mergla (nejlepší vlog co jsem kdy viděla!) - tady, Bookslover Kiki video - tady, It's just me video - tady, We love books video - tady, Malý knižní vesmír video - tady, video Lupínkové dámy - tady, video Gabe. book - tady, video Time to style - tady, Elišky video - tady
Takže lidi, tohle je pro vás. Mám vás všechny moc ráda. A Humbooku? My se uvidíme zase za rok!
Krásny článok plný pozitívnej nálady. Musel to byť krásny víkend.
OdpovědětVymazathttps://lamodaeanarchia.blogspot.sk/